Kdo roznáší spalničky? Očkování není tak účinné, jak si možná myslíte

Očkování proti spalničkám není stoprocentně účinné, jen přirozené prodělání nemoci zajistí celoživotní imunitu

Máte strach, že vaše dítě chytne spalničky? Ale bojíte se ho naočkovat vakcínou MMR Priorix proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám? A do třetice máte obavu, že budete kvůli vašemu neočkovanému dítěti označeni za nezodpovědné rodiče, kteří v Česku narušují kolektivní imunitu a šíří smrtelné choroby? I když neočkované dítě skutečně může spalničky dostat a nemoc dále šířit, není v tom samo. Stejně na tom je i část dětí plně očkovaných a především velká část dospělých, kteří byli očkováni naposledy v dětství.

 

 

Co jsou to spalničky

Spalničky jsou vysoce nakažlivým virovým onemocněním, které se přenáší kapénkovou (vzdušnou) cestou. Před zavedením očkování byly v rozvinutých zemích spalničky považovány za běžnou dětskou nemoc podobně jako plané neštovice, příušnice a zarděnky. Narozdíl od ostatních infekcí z této čtveřice jsou však spalničky nejzávažnější a u oslabených, podvyživených nebo jinak nemocných jedinců mohou být smrtelné a v dřívějších dobách také byly. V rozvojových zemích, kde děti trpí hladem a podvýživou, kde jsou nedostatečné hygienické podmínky a nedostupná lékařská péče, je úmrtnost na spalničky vysoká. Valná většina zdravých a dobře živených dětí prodělá spalničky bez komplikací a vytvoří si proti nim celoživotní ochranu.

 

Očkování proti spalničkám

Očkování tzv. „živou“ (oslabenou) vakcínou proti spalničkám bylo v u nás zavedeno v roce 1969. V roce 1975 byla do očkovacího kalendáře zavedena druhá dávka očkování pro vyšší míru účinnosti. Dnes se očkuje kombinovanou vakcínou MMR (z angl. Measles, Mumps, Rubeola – spalničky, příušnice, zarděnky) proti těmto třem infekcím zároveň s obchodním názvem Priorix. Jednosložková vakcína pouze proti spalničkám u nás není k dispozici. Podrobnosti o závádění očkování u nás najdete na webu Poočkování.

Do konce roku 2017 se očkovalo ve dvoudávkovém schématu, kdy druhá dávka vakcíny MMR byla podána za 6 – 9 měsíců po dávce první. První dávka se očkovala nejdříve v 15. měsíci věku dítěte. Od roku 2018 došlo ke změně očkovacího kalendáře a podání druhé dávky se posunulo až na 5. – 6. rok věku dítěte. Toto schéma je běžné v jiných zemích a jedním z oficiálních důvodů k posunutí druhé dávky byla selhávající ochrana proti příušnicím.

 

Účinnost očkování proti spalničkám

Po zavedení první spalničkové vakcíny v roce 1969 a po postupném proočkování všech vnímavých ročníků dvěma dávkami očkování výskyt spalniček poklesl a snížil se na zanedbatelnou úroveň s občasným výskytem malých lokálních epidemií. Narozdíl od významného vlivu na výskyt onemocnění mělo očkování vliv na úmrtnost jen velmi malou a to proto, že míra úmrtnosti byla v době zavedení očkování již velmi nízká, jak zachycuje graf Státního zdravotního ústavu. Ke snížení úmrtnosti na spalničky došlo díky jiným faktorům, než je očkování, především díky hygienickým a sociálním opatřením ve společnosti.

Úmtnost na spalničky v Českých zemích 1890 - 2013 - graf Státního zdravotního ústavu
Úmtnost na spalničky v Českých zemích v letech 1890 – 2013. Očkování bylo zavedeno v roce 1969. Zdroj: SZÚ

 

Selhání očkování

Přes vysokou účinnost není očkování proti spalničkám schopno navodit takovou míru ochrany u všech očkovaných jedinců, k jaké dochází po přirozeném prodělání infekce. Podle předního amerického lékaře a propagátora očkování Gregory A. Polanda dochází u jedinců očkovaných dvěma dávkami vakcíny MMR proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám ve 2 – 10 % k tzv. primárnímu selhání vakcíny. Tuto skutečnost uvádí v odborném článku z roku 2012 Znovuobjevení spalniček v rozvinutých zemích. Nastal čas na vývoj nové vakcíny? Primární selhání očkování znamená, že imunitní systém očkovance nezareagoval žádaným způsobem a jedinec i přes očkování zůstává nechráněný a vnímavý vůči infekci.

Poland zároveň uvádí, že po očkování proti spalničkám dochází k tzv. sekundárnímu (druhotnému) selhání očkování, kdy po určitém čase dochází k tzv. vyvanutí imunity. Očkovaný jedinec přestává být po určitém čase imunní a stává se vůči infekci opět vnímavý. S primárním a sekundárním selháním očkování se nesetkáváme pouze u spalniček, výrazně se projevuje např. u očkování proti příušnicím, ale také u vakcín proti černému kašli.

 

Vyvanutí imunity

Z údajů z mnohých lokálních epidemií spalniček v různých částech rozvinutého světa včetně ČR vychází najevo, že na míře onemocnění a přenosu infekce se velmi významně podílejí právě starší očkované ročníky s již vyvanulou ochranou. Poland v již výše zmíněném článku uvádí, že na epidemích v USA se z 20 – 40 % podíleli právě očkovaní, v kanadské lokální epidemii představovali očkovaní více než 50 % nakažených.

Podobně u nás lokální epidemie spalniček na Ústecku v roce 2014 zasáhla převážně očkované dospělé. I nová vyhláška platná od ledna 2018 myslí na nechráněné v dětství očkované dospěláky a nově nařizuje očkování proti spalničkám všem pracovníkům na infekčních odděleních, protože zdravotníci po styku s infekčními pacienty mohou sami onemocnět. Pouze ti, kdo spalničky přirozeně prodělali, mají vůči nim celoživotní imunitu. Očkování doživotní ochranu navodit nedokáže.

 

Budoucnost plná pupínků

Narozdíl od optimistických snah WHO (Světové zdravotnické organizace) a dalších institucí o vymýcení spalniček z povrchu zemského se nedlouho po zavedení očkování začaly objevovat předpovědi, že v budoucnu dojde k selhání kolektivní imunity a bude docházet k velkým epidemiím. Shrnutí tří předpovědí a modelových situací najdete v článku Budoucnost plná pupínků aneb vyvanutí imunity u očkovaných proti spalničkám. Jeden z modelů předpokládá nástup rozsáhlých epidemií po 52 letech od zavedení očkování:

Podle druhé studie (Heffernan 2009), která uvažuje dvoudávkové schéma očkování proti spalničkám, budou důsledky dynamické interakce mezi očkováním, vyvanutím imunity a boostrováním velmi zřetelné: v případě vysoké proočkovanosti (více než 80 %) a střední doby vyvanutí imunity (kolem 30 let) bude docházet k velmi rozsáhlým epidemickým cyklům. Autoři předpovídají, že po dlouhém období, kdy infekce v populaci nekolovala, dojde po zavlečení choroby do populace k mnohem větším epidemiím, než předpovídají standardní modely. K rozsáhlým epidemiím může začít docházet s prvním vyskytem závažnější epidemie, která se však podle autorů neobjeví dříve než po 52 letech od zavedení očkování.

V dalším modelu autoři vycházejí z měření hladin protilátek u dětí po 10 letech od očkování a předpovídají, že po 20 letech od posledního očkování už nebude 33 % z nich vůči spalničkám chráněno. K vyvanutí imunity očkovaných dochází podle studií z toho důvodu, že očkování nedokáže navodit takovou úroveň ochrany jako přirozené prodělání infekce. Aby se u očkovaných zachovala ochrana, musí docházet k přirozenému boostrování (posilování) imunity, tedy ke kolování infekce v populaci. Pokud je však šíření infekce očkováním účinně potlačeno, nemůže docházet k posilování imunity očkovaných a ta se časem ztrácí. Jakmile poté dojde k průniku infekce do nechráněné populace, hrozí rozsáhlé epidemie.

 

Jak na spalničky?

Očkování proti spalničkám je účinné po omezenou dobu. Naproti tomu ochrana navozená přirozeným proděláním nemoci je celoživotní. Očkování vakcínou MMR v dětském věku není bez rizik. Ani samotné onemocnění není bez rizik. WHO uvádí, že 95 % úmrtí na spalničky připadá na rozvojové země s nejnižším příjmem na hlavu a nedostatečnou lékařskou infrastrukturou. Ohroženy jsou děti podvyživené s nedostatkem vitamínu A. I v rozvinutých zemích může dojít k závažnému průběhu spalniček především u těch jedinců, kteří nejsou zcela zdraví. Ale jak už bylo řečeno, valná většina zdravých a dobře živených dětí prodělá spalničky bez komplikací.

Nejen rodiče, kteří váhají s očkováním svého dítěte, ale i všichni v dětství očkovaní dospělí by tedy měli vědět, jak v případě nákazy postupovat, aby minimalizovali případné komplikace onemocnění.

Podle WHO neexistuje žádná specifická léčba spalniček. Nemocnému je třeba zajistit výživově hodnotnou stravu, dostatek tekutin a léčbu dehydratace v případě průjmu a zvracení. V případě rozvoje oční nebo ušní infekce a zápalu plic je třeba nasadit antibiotika. Pro předcházení komplikací spalniček je však klíčové podávání vitamínu A. Onemocnění spalničkami způsobuje vyčerpání zásob vitamínu A v organismu a jeho doplňování je proto pro nekomplikované zvládnutí infekce stěžejní. Podle WHO snižuje v rozvojových zemích podání dvou dávek vitamínu A nemocným spalničkami úmrtnost o 50 %.

Spolu s podáváním vitamínu A (nejlépe v přírodní a dobře vstřebatelné formě oleje z tresčích jater, obecně „rybí tuk“) je vhodné podávat vysoké dávky vitamínu C. I když to oficiální zdroje neuvádějí, mnoho lékařů již ukázalo, že vysoké dávky vitamínu C velmi účinně podporují imunitní systém v boji proti infekci. Vitamín C je účinným antioxidantem a antivirotikem. Více se dozvíte v knize Vitamín C. Megaskorbická liečba – zabudnutý poklad.

Snižovat horečku je jako zastřelit vašeho štěkajícího psa, když se vám do domu dostal zloděj. (Suzanne Humphries, MD)

Dalším zásadním opatřením při léčbě infekce obecně je nesrážet horečku! Již i přední americký propagátor očkování Paul Offit upozorňuje na to, že srážení horečky může napáchat více škod než užitku. Imunitní systém vyrábí horečku proto, aby dokázal mnohem účinněji a rychleji zvládnout infekci. Srazit horečku znamená házet imunitnímu systému klacky pod nohy. Více se o horečce dozvíte v článku Důležitost horečky při infekcích.

 

Pár slov o bezpečnosti očkování

I kdyby byla vakcína proti spalničkám sebeúčinnější, stále zde zůstává potlačovaná, ale velmi reálná hrozba vážných vedlejších reakcí na očkování. S velmi nízkou informovaností lékařů i rodičů o nežádoucích účincích a rizicích očkování a ve chvíli, kdy skutečný rozsah nežádoucích účinků je prakticky neznámý (hlásí se pouhé 1-2 % nežádoucích účinků očkování), zůstává riziko nežádoucích účinků očkování velmi závážným a legitimním důvodem, proč se někteří rodiče rozhodnou u svých dětí očkování raději odložit nebo ho odmítnou zcela.

Je to právě vakcína MMR, kterou již několik desetiletí rodiče po celém světě obviňují z toho, že u jejich dětí spustila autismus nebo jiné závažné onemocnění. Jejich příběhy jsou si často velmi podobné. Z našeho prostředí si můžete poslechnout zkušenost Richarda Herrmanna nebo příběh regresu po očkování u dvojčat.

 

Závěrem

Svádět epidemie spalniček na neočkované děti jakožto nebezpečné narušitele kolektivní imunity nikdy nemůže ve světle těchto skutečností obstát. Stejně jako neočkované děti, i část dětí očkovaných není chráněna proti onemocnění. Zároveň čím dál víc dospělých postupně ztrácí očkováním navozenou ochranu z dětství. Kolektivní imunitu drží spolu s chráněnými očkovanými dětmi ty starší ročníky populace, které ještě v dětství spalničky prodělaly a vytvořily si celoživotní imunitu. Ty ale postupně vymírají a nahrazují je ročníky, které už byly pouze očkované. I kdyby byla proočkovanost dětských ročníků stoprocentní, není možné, aby očkované děti, tedy pouze menší část z celé populace ČR, zajišťovala kolektivní imunitu ve státě.

 


Chcete s námi zůstat ve spojení? Přihlašte se k odběru novinek.


 

 

Odkazy: