Upřednostňování čistoty a přirozenosti vede k pochybnostem o očkování
V článku “Vzestup váhavého přístupu k očkování souvisí s vyhledáváním čistoty” se dozvídáme, že vzestup alternativních přístupů ke zdraví a upřednostňování přirozenosti se odráží i v klesající důvěře k očkování. Profesorka na Londýnské škole hygieny a tropické medicíny Heidi Larson se snaží pochopit příčiny váhavého přístupu k očkování, aby bylo možné najít cesty, jak ztracenou důvěru obnovit.
Podle ní souvisí odmítání očkování jakožto vyhledávání přirozenosti a čistoty jak se vzestupem alternativních směrů jako je homeopatie a naturopatie, tak i s hnutím proti GMO a chemickým látkám ve výrobcích a potravinách. Lidstvo prý prochází vlnami vědeckého pokroku střídaného tendencemi k přirozenosti, náboženství a popírání vědy a konvenční medicíny.
Podle Larsonové jsou důvody k odmítání očkování různorodé, buď jde o odmítání složek vakcín, které jsou podle paní profesorky založené na nepochopení vědy, nebo jde o náboženské, filozofické a politické důvody. Podstatná část lidí odmítajících očkování v USA uvedla v dotazníkovém šetření dva hlavní důvody: přirozenost a svobodu. Státem vynucovaná povinnost očkování je pro některé rodiče z principu zcela nepřijatelná.
V některých zemích dříve převládaly odlišné důvody pro odmítání očkování. V Británii se rodiče báli očkovat vakcínou MMR kvůli riziku autismu, ve Francii to byla zase vakcína proti žloutence typu B a riziko roztroušené sklerózy. Dnes díky internetu a sociálním sítím se informace přenášejí v mezinárodním měřítku velice rychle a důvody klesající důvěry k očkování jsou různé a napříč zeměmi podobné.
Jak situaci napravit nevidí Larsenová přednostně ve vyvracení “mýtů”. Je třeba použít sofistikovaný přístup, vytvořit silnou mezinárodní síť, která podchytí “dezinformace” už v zárodcích a obklopí je tím správným přístupem a informacemi podporujícími očkování.
Larsenová a kol. publikovali v roce 2016 výsledky prvního rozsáhlého šetření názorů na očkování z 67 zemí světa. Ukázalo se, že Evropské země jsou k očkování skeptické nejvíce, v čele s Francií a některými zeměmi bývalé Jugoslávie. Navíc se ukázalo, že se stoupajícím socio-ekonomickým statusem a vzděláním důvěra v očkování klesá – tedy přesný opak toho, co se doposud tvrdilo.
Larsenová a její tým se chystají toto šetření zopakovat. Chtějí zjistit, zda po spalničkové epidemii v Evropě se důvěra v očkování zlepšila.
Navíc je podle jejího názoru zapotřebí učit o pozitivním vlivu očkování již ve školách a studenti medicíny by se na lékařských fakultách měli učit, jak komunikovat s rodiči, kteří o očkování pochybují. Lékařské autority by se měly více než vyvracením “mýtů” a poskytováním faktů věnovat rozklíčování obav a zdroje, které tyto obavy šíří, obklopit tím správným způsobem smýšlejícími lidmi. Většina lidí stále v očkování věří, ale potřebují větší podporu, aby si svou důvěru zachovali.
Larsenová v rozhovoru uvádí i dva projekty financované z EU. Jeden z nich je zaměřen na vytváření důvěry v novou vakcínu proti ebole pro získání účastníků k jejímu testování v Africe. Projekt má rovněž vyhodnotit obavy a negativní zvěsti o této vakcíně, které vedly k zastavení již dvou testování vakcíny proti ebole v Ghaně.
Druhý projekt s názevm ADVANCE je zaměřen na vytvoření široce dostupné databáze pozitivních informací o očkování, která vytvoří dostupnou základnu všem činitelům a zdravotníkům, aby mohli rychle reagovat na obavy, pochyby a odmítání očkování. Na tomto projektu spolupracují vedle evropských, státních a akademických institucí i výrobci vakcín.
Zdroj:
O souvislosti zdůrazňování přirozenosti a pochybnostech o očkování jsme již dříve publikovali článek O kojení by se nemělo říkat, že je přirozené. Může to vést až k odmítání očkování.
