Co přinese nová vyhláška upravující očkování?

Již minimálně 2 roky plánovaná novela vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem byla 11. července 2017 dána Ministerstvem zdravotnictví do vnějšího připomínkového řízení, které bylo ukončeno 2. srpna 2017. Předpokládaný datum účinnosti je od 1. ledna 2018, ale legislativní proces ještě nebyl ukončen.

V legislativních pravidlech vlády taxativně vyjmenovaná připomínková místa, mezi která patří např. ministerstva, další ústřední orgány státní správy, kraje, soudy, komory, odborové organizace a další, měla možnost se k navrženému materiálu vyjádřit a vznést případné připomínky. Mnoho míst tak učnilo.

Navržený dokument vč. odůvodnění a také připomínky lze sledovat v informačním systému ODok.

Nutno však uvést, že zdaleka ne všichni zainteresovaní tuto možnost dostali. Připravovaný materiál totiž nebyl vůbec projednán se zástupci veřejnosti na Pracovní komisi pro problematiku očkování, ačkoli být projednán rozhodně měl. Nestalo se tak, a to v přímém rozporu s cílem, se kterým byla tato Komise oficiálně zřizována. Nejen sliby tehdejšího ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD), ale zejména statut a jednací řád Komise jasně deklarují, že posláním a úkolem Komise je mj. připravit návrh komplexního řešení problematiky očkování podle výsedků široké diskuze Komise. Neprojednání připravované novely vyhlášky o očkování touto Komisí je tak důkazem jasné svévole Ministerstva zdravotnictví ČR.

I přes to, že veřejnost nebyla oprávněna ministerský návrh připomínkovat, některé zájmové spolky a organizace své připomínky odeslaly. Své stanovisko zaslala Liga lidských práv a Rozalio. Připomínky zaslané Společností pacientů s následky po očkování nejsou veřejně dostupné.

Změny ve vyhlášce oproti současnému stavu po ukončení připomínkového řízení:

• Hlavní změnou v návrhu vyhlášky oproti dosavadní úpravě očkovacího kalendáře je změna očkovacího schématu pro základní očkování hexavakcínou proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, Haemophilu influenzae b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě typu B z dosavadního 3+1 na schéma 2+1 s dvouměsíčním rozestupem mezi základními dvěma dávkami očkování.

• Provedení třetí (závěrečné) dávky základního očkování ve schématu 2+1 bylo stanoveno na 11. – 13. měsíc věku dítěte. Horní věková hranice pro provedení tohoto očkování byla snížena ze současného 18. měsíce na 13. měsíc věku dítěte.

• Nový návrh specifikuje očkování nedonošených dětí, pro které zústává platné původní čtyřdávkové schéma základního očkování 3+1, tj. 3 dávky základního očkování s nejméně jednoměsíčním rozestupem a přeočkování čtvrtou dávkou nejméně 6 měsíců po podání třetí dávky. Nedonošené děti tedy nebudou ušetřeny jedné dávky základního očkování.

• Další zásadní změnou je stanovení horní hranice, do kdy je třeba naočkovat první dávku vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (vakcína MMR, Priorix), a tou je hranice 18 měsíců věku dítěte. Dosud tato hranice nebyla stanovena.

• Pro očkování první dávky vakcíny MMR dochází v návrhu po ukončení připomínkového řízení k další významné změně, a sice k posunutí dolní hranice očkování už na třináctý měsíc věku dítěte oproti původnímu patnáctému měsíci. Horní hranice pro první dávku zůstává stejná, tj. 18. měsíc věku dítěte.

• Dochází k posunutí druhé dávky vakcíny MMR až na 5. – 6. rok věku dítěte. V současnosti se očkuje druhá dávka ve 21. – 25. měsíci věku dítěte.

• Došlo ke striktnějšímu vymezení pozdějšího očkování dětí základním očkováním. Několik připomínkových míst kritizovalo vágní vymezení pozdějšího očkování dětí s tím, že rodičům dává příliš velkou svobodu volby časového rámce základního očkování a to z jejich pohledu není žádoucí. Nové znění je následující: „§ 11b Není-li možné z důvodu zdravotního stavu dítěte, který vylučuje možnost podání očkovací látky, provést pravidelné očkování v termínech podle § 3 až 5, provede se takové očkování i v pozdějším věku dítěte, a to v souladu se souhrnem údajů k jednotlivým očkovacím látkám. Obdobně se postupuje i v případě dětí cizinců pobývajících na území České republiky nebo dětí, jejichž očkování bylo zahájeno v zahraničí.“. Na doplnění, podle SPC hexavalentního Infanrixu hexa může být základní očkování provedeno do 3 let věku dítěte a podle SPC hexavalentní Hexacimy může být očkování provedeno do 2 let dítěte s tím, že podání ve vyšším věku je v současnosti podrobeno klinickým zkouškám.

• Pro přijetí dítěte do mateřské školy stále platí, že stačí základní očkování ve schématu 2+1 a 1 dávka vakcíny MMR.

Změny ve vyhlášce oproti současnému stavu podle prvního návrhu:

• Hlavní změnou v návrhu vyhlášky oproti dosavadní úpravě očkovacího kalendáře je změna očkovacího schématu pro základní očkování hexavakcínou z dosavadního 3+1 na schéma 2+1 s dvouměsíčním rozestupem mezi základními dvěma dávkami očkování.

• Je navrženo snížení horní hranice věku, do kdy má být hexavakcína naočkována – ze současných 18 měsíců má být nově 12 měsíců.

• Další změnou je stanovení horní hranice, do kdy je třeba naočkovat první dávku vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR, Priorix), a tou je hranice 18 měsíců věku dítěte (má se očkovat mezi 15. – 18. měsícem). Dosud tato hranice nebyla stanovena.

• Druhá dávka vakcíny MMR má být podána mezi 5. – 6. rokem věku dítěte. Dosud je doporučováno podání vakcíny ve 21. – 25. měsíci věku.

Související:

Právní úprava očkování v České republice

Článek byl aktualizován 9. 10. 2017 doplněním změn po ukončení připomínkového řízení.