Mohou za návrat spalniček, příušnic a černého kašle neočkovaná batolata?

Mohou neočkovaná batolata za návrat spalniček, příušnic a černého kašle?

 

Lékařské špičky, vakcinologové, výrobci vakcín, politici, média a další se nás snaží vehementně přesvědčit, že za údajný návrat infekcí, proti kterým se očkují malé děti, mohou neočkující rodiče, a jejich neočkované nebo nekompletně očkované děti jsou hrozbou pro celé obyvatelstvo ČR. Podívejme se na tři nejčastější infekce, které se v proočkované populaci stále vyskytují – na spalničky, příušnice a černý kašel. A posuďte sami, nakolik “očkovací propaganda” namířená proti nekompletně očkovaným dětem a jejich rodinám stojí na reálných základech.

 

Spalničky

O spalničkách a kdo může za jejich šíření jsme již psali, o statistikách jejich výskytu za několik posledních desetiletí v Evropských zemích také. Ve zkratce o spalničkách lze říci následující:

  • očkování proti spalničkám nedokáže ochránit očkovaného jedince na celý život, to dokáže pouze přirozené prodělání infekce
  • očkování proti spalničkám bylo zahájeno v roce 1969, v roce 1975 bylo pro větší účinnost očkování zavedeno dvoudávkové očkovací schéma
  • úmrtnost na spalničky klesla o cca 99 % ještě před zavedením očkování
  • ochrana navozená očkováním přetrvává podle různých odhadů 10 – 30 let
  • ani dvě dávky očkování proti spalničkám nemusí zaručit ochranu a až 10 % očkovaných si nemusí ochranu vytvořit vůbec
  • velká část jedinců nakažených spalničkami jsou dospělí, kteří byli očkováni v dětství
  • to, že očkováním navozená imunita u dospělých postupně vyprchává, dokazují sérologické přehledy

Podrobnosti a podklady najdete v následujících článcích a odkazech:

 

Příušnice

Příušnice v současnosti nejsou mediálním hitem, i když je jejich výskyt v české proočkované populaci několikanásobně vyšší, než výskyt spalniček. Možná je to tím, že povědomí o nízké účinnosti očkování proti příušnicím je již široce známo. Počet hlášených případů příušnic mezi lety 2008 – 2017 (zdroj SZÚ):

 

Příušnice - výskyt v české populaci 2008 - 2017

Poznámka: skutečné počty případů onemocnění jsou pravděpodobně mnohem vyšší, protože zpravidla nedochází k hlášení všech případů nebo rozpoznání nemoci. Příušnice mohou probíhat i bezpříznakově.

 

O příušnicích lze říci následující:

  • ochrana navozená očkováním proti příušnicím může vyprchat už do několika let
  • podle sérologického přehledu z roku 2013 není ve věkové skupině 10 – 29 let více než 50 % populace dostatečně chráněno proti příušnicím
  • podle údajů amerického Poradního sboru pro očkování klesají protilátky po třetí dávce očkování proti příušnicím už do 1 roku po očkování, rutinní přeočkování nemá smysl
  • rizika komplikací příušnic se zvyšují u dospívajících a dospělých, v dětství má onemocnění nejlehčí průběh

Podrobnosti a podklady najdete v následujících článcích a odkazech:

 

Nedostupnost jednosložkových vakcín proti spalničkám a příušnicím

Neoddiskutovatelnou ostudou našich politických a lékařských činitelů je nedostupnost jednosložkových vakcín proti spalničkám a příušnicím. Je to problém i mnoha dalších států Evropy. Dostupná je pouze trojsložková vakcína MMR proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Jsou naši politici a lékaři tak slabí nebo neochotní, že nedokážou přesvědčit výrobce a distributory vakcín, aby vyráběli a dodávali i jednosložkové vakcíny? Nebo jde snad o nějaký záměr, proč tyto vakcíny nemají být dostupné? Přitom iracionalita nedostupnosti jednosložkových vakcín proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám bije do očí. Proč se mají lidé, kteří se potřebují nechat přeočkovat proti spalničkám, očkovat zbytečně i proti příušnicím a zarděnkám?

Argumentaci, proč je očkování trojvalentní vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám najednou nesmyslné, najdete v Petici za dobrovolnost očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

 

Černý kašel

V devadeátých letech 20. století začalo v rozvinutých zemích docházet k nahrazování původní tzv. celobuněčné vakcíny proti černému kašli vakcínami tzv. nebuněčnými (acelulárními). Jde o vakcíny typu dnešní Hexacimy, Infanrixu hexa, Pediacelu apod. Starší typ vakcín často vyvolával nežádoucí účinky v podobě vysokých horeček apod., v USA bylo do poloviny 80. let podáno mnoho žalob na odškodnění následků po tomto očkování.

Problémem acelulárních vakcín je však jejich snížená účinnost. Nedokáží chránit proti černému kašli jako takovému, ale pouze proti jeho příznakům. Takové očkování má pak své opodstatnění pouze pro ochranu samotného očkovaného jedince. Z hlediska přenosu infekce jsou ale tyto vakcíny neúčinné. Chrání před příznaky onemocnění, ale očkovaný jedinec je po nakažení černým kašlem přesto osídlen bakteriemi černého kašle a může nemoc přenášet na své okolí.

Zrádné je to především u jedinců očkovaných v nedávné době, kdy vakcína dokáže ještě plně chránit před příznaky onemocnění. V případě nakažení pak k přenosu infekce může dojít naprosto nevědomky.

Počet hlášených případů černého kašle mezi lety 2008 – 2017 (zdroj SZÚ):

Očkování proti černému kašli selhává - výskyt v proočkované populaci ČR 2008 - 2017

 

O očkování proti černému kašli můžeme říci následující:

  • očkování nebuněčnou (acelulární) vakcínou (např. Hexacima, Infanrix, Infanrix hexa) nechrání očkovaného před nakažením černým kašlem, ale pouze proti projevům nemoci
  • jedinci očkovaní těmito vakcínami tak mohou v případě nakažení černým kašlem nevědomky tuto nemoc přenášet na své okolí, aniž by sami měli příznaky nemoci
  • přenos černého kašle tímto způsobem byl experimentálně prokázán na paviánech, kdy očkovaní a nakažení paviáni nakazili nechráněné neočkované
  • vytváření protilátek po očkování pouze proti několika antigenům včetně toxinu, ale ne proti bakterii černého kašle jako takové, dokládá i český sérologický přehled z roku 2013
  • ochrana proti příznakům nemoci po očkování je odhadována na cca 5 let
  • z důvodů nízké účinnosti nebuněčných vakcín se uvažuje o návratu k původním celobuněčným vakcínám, které byly nahrazeny novými z důvodu častých nežádoucích účinků

Podrobné informace najdete v článcích:

 

Závěr

Odpovězme si tedy na otázku, mohou za přenos spalniček, příušnic nebo černého kašle v naší populaci neočkované děti? Skutečností je, že případů, kdy se neočkované dítě nakazí některou z těchto nemocí a nakazí i ostatní, je velmi málo. Protože samotných neočkovaných dětí je oproti proočkované populaci dětí a dospělých, kteří z nejrůznějších výše uvedených důvodů přes očkování nejsou proti nemoci chráněni, velmi málo.

Svádět vinu za šíření očkovatelných infekcí na nekompletně očkované děti a jejich rodiče je tedy mnohem více mediální propagandou, která má nahnat strach a zlost, než fakt založený na reálném podkladě. Proč to média a naše politické a lékařské špičky dělají, nechť posoudí čtenář sám.